Vybrané vltavské mosty I.

35 metrů dlouhý most s charakteristickými 6 m vysokými železobetonovými oblouky byl vybudován pražskou firmou Pittel a Brausewetter (dokončen r. 1926). Roku 1987 byl prohlášen kulturní technickou památkou.

Krytá dřevěná lávka na třech kamenných pilířích přes Teplou Vltavu sloužila k zachycování a třídění plaveného dřeva pomocí dřevěných tyčí (trámků), spouštěných do řeky ze dna lávky. Rechle je dlouhá 25 m, široká 1,8 a vysoká 4 metry. Postavena byla r. 1870.

Původně brod a později most (dnes silniční) přes Teplou Vltavu na trase tzv. Zlaté stezky (historická obchodní cesta, po níže se dopravovala sůl z Rakouska do Českých zemí). Nástupní místo vodáckého splouvání Vltavy směrem do Nové Pece.

Jez s mostem (lávkou) na 284,9 říčním km Vltavy. Dřevěná lávka, dlouhá 110 metrů, je krytá, a v minulosti sloužila k zadržování a počítání plaveného dříví (podobně jako rechle v Lenoře). Její stáří je odhadována na více než 200 let.

Dřevěný silniční most, spojující část zvanou Latrán s historickým jádrem města. Vyzdoben sochami Ježíše Krista a sv. Jana Nepomuckého Z mostu je pravděpodobně jeden z nejkrásnějších výhledů na komplex zámeckých budov nad řekou.

České Budějovice - Silniční most, spojující západní části Budějovic s centrem města. Most v současné podobě byl otevřen r. 1998. Jedná se o ocelovou zavěšenou konstrukci, stojící v místě, kde již v 18. stol. spojoval oba břehy Vltavy most dřevěný.

Historický ocelový most z roku 1892 podle návrhu ing. Josefa Mayra a vyrobený Pražskou mostárnou, stojí na místě původního dřevěného mostu (který zde byl snad již v 1. pol. 13. stol.), a má dvě 60 metrová pole s jedním kamenným pilířem uprostřed.

510 metrů dlouhý silniční železobetonový most vybudovaný v letech 1937 až 1942 na trase Tábor – Písek. Elegantní konstrukce (oceněná r. 1937 na výstavě v Paříži) je tvořena několika oblouky, z nichž největší má rozpětí 150 m. Pilíře mostu, který nahradil starý řetězový most z r. 1848, jsou od r. 1960 částečně ponořeny ve vodách Orlické přehrady.

Ocelový železniční viadukt přes údolí Vltavy byl vybudován Pražskou mostárnou v letech 1886 až 1889 metodou tehdy nové, tzv. letmé konstrukce, tedy bez použití lešení. Most je 253 m dlouhý, se třemi poli na dvou kamenných pilířích, a jeho výška nade dnem údolí je 68 metrů.

Silniční most, uvedený do provozu (stejně jako jeho „dvojče“ přes Otavu) v roce 1963. Most, stavěný metodou letmé betonáže (bez lešení) je 253 m dlouhý, stojí na třech pilířích, přičemž prostřední z nich je 75 m vysoký. Stavba mostu byla započata ještě před napuštěním Orlického jezera a dokončena již při vzedmuté hladině.