zataženo
NE 22.10.
12/13°
zataženo, déšť
PO 23.10.
8/10°
oblačno
ÚT 24.10.
8/11°

Vodní díla na Vltavě

Obrovský význam voroplavby a plavby na Vltavě obecně, si již ve středověku vynutil úvahy (a někdy i realizované pokusy) o splavnění této nejdelší české řeky. Např. Karel IV. se zabýval myšlenkou na propojení Vltavy s Dunajem, čímž by z Prahy učinil centrum evropského obchodu.

První reálné projekty na splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka se objevily až na konci 19. století: První návrhy počítaly s velkým množstvím nízkých jezů (stupňů), s menšími plavebními komorami. Později však do úvah o splavnění řeky vstoupil další požadavek – využití vodní energie. Bohužel tyto dva hospodářské požadavky – plavba a zároveň využití energetického potenciálu Vltavy – se vzájemně střetávaly, díky čemuž se jednotlivé navrhované projekty na výstavbu vltavských stupňů značně lišily.

Díky vleklým sporům tak bylo promeškáno příznivé období hospodářské konjunktury a se stavbou prvního stupně budoucí Vltavské kaskády bylo započato až v r. 1930 (jez s plavební komorou u Vraného nad Vltavou, dokončeno 1935). Následovala přehrada u Štěchovic (1937 – 1945), dále vodní dílo Slapy (1949 – 1955), a následně několik stupňů, budovaných téměř současně: Lipno I a Lipno II (1952 – 1959), největší přehrada v zemi Orlík (1956 – 1966) a její vyrovnávací stupeň Kamýk nad Vltavou (1956 – 1966). Nejmladšími stupni celé kaskády jsou vodní díla Hněvkovice a Kořensko, vybudované současně v letech 1986 až 1991.

Ačkoli plány vodohospodářů v 50. letech 20. století počítaly s výstavbou ještě dalších přehrad, např. Č. Krumlov a Dívčí Kámen, aby byl energetický potenciál Vltavy využit téměř beze zbytku, zůstalo naštěstí pouze u plánů.


Vodní díla Vltavské kaskády

(po proudu řeky)

Název Říční km Výška* / délka hráze Objem vody Rok dokončení
Lipno I 329,540 28 m / 296 m 309,5 mil. m3 1959
Lipno II 319,120 19,5 m / 224 m 1,8 mil. m3 1959
Hněvkovice 210,390 31,5 m / 191 m 12,2 mil. m3 1991
Kořensko (jez) 200,405 4,8 m / 4 x 20 m 1991
Orlík 144,650 90,5 m / 450 m 703,8 mil. m3 1966
Kamýk n. Vlt. 134,730 24,5 m / 158 m 12,9 mil. m3 1966
Slapy 91,610 67,5 m / 260 m 269,3 mil. m3 1955
Štěchovice 84,440 22,5 m / 124 m 11,2 mil. m3 1945
Vrané n. Vlt. (jez) 71,325 9,7 m / 2 x 20 m 11,1 mil. m3 1935

* výška hráze je uváděna nad základy