Vodní díla na Vltavě

Obrovský význam voroplavby a plavby na Vltavě obecně, si již ve středověku vynutil úvahy (a někdy i realizované pokusy) o splavnění této nejdelší české řeky. Např. Karel IV. se zabýval myšlenkou na propojení Vltavy s Dunajem, čímž by z Prahy učinil centrum evropského obchodu.

První reálné projekty na splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka se objevily až na konci 19. století: První návrhy počítaly s velkým množstvím nízkých jezů (stupňů), s menšími plavebními komorami. Později však do úvah o splavnění řeky vstoupil další požadavek – využití vodní energie. Bohužel tyto dva hospodářské požadavky – plavba a zároveň využití energetického potenciálu Vltavy – se vzájemně střetávaly, díky čemuž se jednotlivé navrhované projekty na výstavbu vltavských stupňů značně lišily.

Díky vleklým sporům tak bylo promeškáno příznivé období hospodářské konjunktury a se stavbou prvního stupně budoucí Vltavské kaskády bylo započato až v r. 1930 (jez s plavební komorou u Vraného nad Vltavou, dokončeno 1935). Následovala přehrada u Štěchovic (1937 – 1945), dále vodní dílo Slapy (1949 – 1955), a následně několik stupňů, budovaných téměř současně: Lipno I a Lipno II (1952 – 1959), největší přehrada v zemi Orlík (1956 – 1966) a její vyrovnávací stupeň Kamýk nad Vltavou (1956 – 1966). Nejmladšími stupni celé kaskády jsou vodní díla Hněvkovice a Kořensko, vybudované současně v letech 1986 až 1991.

Ačkoli plány vodohospodářů v 50. letech 20. století počítaly s výstavbou ještě dalších přehrad, např. Č. Krumlov a Dívčí Kámen, aby byl energetický potenciál Vltavy využit téměř beze zbytku, zůstalo naštěstí pouze u plánů.

Vodní díla Vltavské kaskády

* výška hráze je uváděna nad základy